Stopy ve sněhu

5.1. 2009 - 112.den z 365

...tak takhle vypadá symbióza v našem rodinném životě ...

Napadlo několik centimetrů sněhu a rtuť teploměru zalezla 10 dílků pod nulu. Pro vozík nicmoc podmínky. Dneska jsem s Majdou docela bojovala- lepší než kúra ve fitness :-) Vozík klouzal a jel, kam ho to táhlo... takže chvílemi hrozilo, že z boku nabourá naše vlastní auto!

Majda nadává, jak je sníh krásný, bílý, třpytivý... ale ona že má akorát zlost, že jí je zima a nemůže řídit. Hudrovala, že je lepší, když jen prší, že to se alespoň neboří.

Faktem je, že když se tenhle vozík zaboří do závěje, tak mám co dělat ho vytlačit- a dneska při cestě na rehabilitaci jsme měly co dělat s rehabkou obě - vůbec to nešlo vytlačit na nájezd, vozík hrabal a podkluzoval. Asi by to chtělo nějaké zimní obutí, nebo řetězy ;-)

Uf, už aby bylo jaro!