Jarní rozjímání

14.3. 2009 - 180.den z 365

Sobotní den se tvářil velmi jarně- svítilo sluníčko, bylo 12°, tak jsme s chutí vyrazili na vycházku. Maťa vzala koloběžku a vydali jsme se, abychom okoukli zahrádky sousedů. Některé už pěkně hýřily barvami rozkvetlých krokusů,

a svítívě bílých sněženek.

Stromy a keře už se taky probouzejí ze zimního klidu a co nevidět si alergici "přijdou na své" - jehnědy jsou už v plné parádě!

Taky jsme se snažili najít inspiraci pro osazení naší nové předzahrádky, která teď zeje prázdnotou po poraženém smrku.

Navečer jsem pro něco šla do šuplíku a jentak koukla do svých starých diářů. Mám je schované. Je mi je líto vyhazovat a někdy si říkám, že si alespoň mohu připomenout, co bylo kdysi. Padl mi zrovna do ruky ten z roku 2001. Na deskách diáře mám vypsané některé úryvky z knihy Ilony Borské "Doktorka z domu Trubačů", kterou jsem tehdy četla a která bezesporu patří mezi ty, jež čtenáře pohltí a ovlivní.

* "Život nás každého naučí tak, někoho onak - že se naše "velké" plány musí přizpůsobit jemu; stavitel život si nás přitesává podle své potřeby, ne podle naší vůle. Je na každém z nás, zda se přizpůsobí s porozuměním, nebo zda se ztratí v reptání a nářku."

* "Nedopusť nikdy, aby starosti a shon zastřely jas tvého ducha. Netrap se zbytečně, vždycky se snaž zachovat duševní rovnováhu, ať je tvoje duše volná, v tvém nitru ať je mír. Pamatuj, že každý je sám sobě tvůrcem nebe i pekla, nosí si je pak ve svém svědomí. Vzpomeň si na to, až přijdou v životě zlé chvíle!"


V tomto roce 2001 mi Osud uštědřil pořádnou životní lekci- skoro bych řekla intenzívní kurz lekcí, které na sebe plynule navazovaly, zasáhly do všech oblastí života, způsobily bolest fyzickou i (tu hůř snesitelnou) duševní a nebraly konce - zažila jsem několik věcí, které z paměti bohužel už nikdy nevymažu, i když by to tak bylo nejlepší.
Nebyl to dobrý rok, více vzal, než dal. A věci přeci mají být v rovnováze...