Pozvánka na mejdan

27.3. 2009 - 192.den z 365

Pozvánku na mejdan dostala Martinka. Barunka ze školky slavila 5.narozeniny, a tak maminka zcela masochisticky uspořádala oslavu u nich doma. S Martinou nebylo celý týden k vydržení, mejdan jsme museli označit v kalendáři a každý večer jsme s napětím sledovali, jak se blíží den D!
V pátek odpoledne jsme nachystaly dárek a vyrazily.
V bytě 3+1 se už hbitě prohánělo 9holčiček. Na oranžové obrovské sedačce nerušeně klábosily 3maminky, které si se mnou zcela samozřejmě začaly tykat. Jsem už asi opravdu jiná generace....
Vpadla jsem do "nejlepšího". Právě se probíraly odklady školní docházky, příšerná úroveň učitelek a genialita potomků a její dědičnost. Achjo.

Maminka Barunky měla vše vzorně nachystáno. Upekla 2dorty- to kdyby jeden nechutnal, aby bylo z čeho vybírat...
Barunka přijímala gratulace- na kuchyňské lince v pozadí je vidět dort "panenka"- domácí výroby.

Tady už si všichni pochutnávají na dortu.

Poté následovala tvořivá dílna: maminka nachystala vše potřebné na výrobu velikonočních kuřátek. To jsem žasla a holky to moc bavilo.

Pak si chvíli hrály v pokojíku, jenže když jsem tam nakoukla, viděla jsem ten nepředstavitelný nepořádek. Vše vysypané, rozházené páté přes deváté. Hra na převlíkanou různých šatů plynule přešla v honěnou a ječenou. To mi vadí. Ale nervozní jsme z toho byly jen dvě- hostitelka a já. Maminky seděly a nerušeně povídaly.
Pak se začaly ozývat rány do dveří. Barunčina maminka po chvíli děti okřikla, že už tedy dost, ať přestanou bouchat, nebo že přiběhnou sosusedi a bude konec mejdanu. Jenže nebouchaly děti, ale jedna maminka se zamkla na WC a nešlo to odemknout. Naštěstí akorát dorazil tatínek, takže ji pomocí šroubováku vyprostil.
Koukal poněkud vyděšeně, když viděl, v jakém stavu se nachází jeho rok a půl starý byt, který bude několik let draze splácet...
Všimla jsem si, že ze stolu mizí mísy s dobrotami, tak jsme šla okouknout terén. Barunčina maminka zatím obskakovala dospělé hosty. Já se bojím úrazů dětí, tak mám ráda přehled o tom, co kde dělají. Děti se nastěhovaly do koupelny! Obydlely vanu a na pračce si udělaly bufet. Skleněné mísy jsem okamžitě sebrala a odnesla do kuchyně, a informovala maminky o tom, co holčičky dělají. Nikoho to nevzrušilo. "Hlavně, že nelítají a neřvou. Nech je bejt"
Martinka objevila houpací křeslo, takže seděla v pokoji a s Barunkou si hrály.
Holčičky v koupelně ovšem z neznámých důvodů rozcupovaly jakýsi papír na drobné kousky a spláchly jej do umyvadla. Výsledkem bylo ucpané umyvadlo, které objevil tatínek, když si šel umýt ruce. Musel ho tedy rozebrat a vyčistit. A netvářil se vůbec přátelsky. Maminkám to bylo jedno. Neřešily to. Nebylo to jejich umyvadlo, tak co...
V 7hodin se maminky hromadně zvedly, pobraly svoje děti a odešly. Bylo mi trapně. Barunčina maminka je moc milá a hodná paní, určitě jí to dalo velkou práci celou oslavu takhle nachystat a nakonec jí jako odměna zůstal zpustošený byt a hromada nádobí.

Martinka má narozeniny v létě, už teď se těší na oslavu.... snad za těch půl roku posbírám odvahu k jejímu uspořádání ;-)