16.9.2009 - 364.den z 365
Tak tenhle chlapeček na mě fascinovaně hleděl,když jsem seděla na lavičce a něco štrachala ve své barevné kabele. Jeho nečesky hovořící maminka uklízela stoly na předzahrádce u občerstvení, on v ruce žmoulal nějakou čokoládovou pochoutku a hleděl. Vypadal jak skřítek v té čepičce. Tak jsem to nevydržela a začala si s ním povídat. Byl jak Svěrákův Kolja. Něco žvatlal českorusky a byl opravdu "k sežrání". Vytáhla jsem na něj foťák, abych si ho zvěčnila. To se mu líbilo.
Tak tenhle chlapeček na mě fascinovaně hleděl,když jsem seděla na lavičce a něco štrachala ve své barevné kabele. Jeho nečesky hovořící maminka uklízela stoly na předzahrádce u občerstvení, on v ruce žmoulal nějakou čokoládovou pochoutku a hleděl. Vypadal jak skřítek v té čepičce. Tak jsem to nevydržela a začala si s ním povídat. Byl jak Svěrákův Kolja. Něco žvatlal českorusky a byl opravdu "k sežrání". Vytáhla jsem na něj foťák, abych si ho zvěčnila. To se mu líbilo.
A takhle dojemně Kolja koukal, když jsem odcházela... To se mi doma nestane.... :-))
8 komentářů:
opravdu nešťastný výraz ;o)
To měl strach abys mu nesbouchla tu čokoládičku. Víš??? Lenka
Kolja je dossttt dobrej ;-)))
Malý Kolja...to vystihuje vše :-) .
O čokoládičku mi tentokrát náhodou vůbec nešlo, Lenko. Já mohla oči nechat na něm!
How sweet.
Jo tak mohlas nechat oči na něm - nechceš náhodou ještě rozšířit vaši rodinu... :-))
..no tak na to nemám věk, ani odvahu ;-)
Ale kdyby byl k mání tenhle,tak ho beru všemi 10!!! :-))
Okomentovat