Sobotní zážitky

5.9.2009 - 353.den z 365

V pátek odpoledne dorazil Wlk z práce. S ohledem na poslední náš výlet po Čechách, kdy jsme cestu domů hledali trochu déle ;-), pořídili jsme si GPS :-)) Je skvělá. Tedy zejména pro takové topografy, jakým jsem třeba já. Pokyny namluvil Pavel Liška (Návrat idiota ho naprosto vystihuje:-) ), takže jsme se s Majdou bavily celou cestu. Navigování zahájil slovy ."Tak dělej, padáme odtud" Při objížďce na Letné trochu znejistěl, opakovaně řidiče vyzval, aby zahnul doleva- a když to nehodlal akceptovat, prohlásil: "Tak já tu teda nemusim bejt... seš jsi jistej, co děláš, jo? " Nakonec nás dovedl až do Hrachova na náves, dále jsme pokračovali intuitivně, protože některé rekreační objekty jsou opravdu velmi dobře utajené.
Těsně před cílem jsme narazili na zajímavý úkaz:
Po mostě, nebo brodem? :-) No, vzali jsme to brodem, jelikož jsme nevěděli, jak moc pevný mostek je a taky proto, že brodem jsme tedy opravdu nikdy nejeli :-)

Chatky, chatičky, bungalovy a budovy objektu jsou rozmístěny ve velmi zvlněném terénu. Objekt je poměrně rozlehlý- cca pro 200 lidí.
Toto je pohled na hlavní budovu= jídelna + klubovny.

A zde je pohled na chatky rozmístěné na svahu.

Zážitkový kurz je taková hybridní škola v přírodě. Děti sice tráví dopoledne s p.učitelkou, ale neučí se. Hrají různé hry. Aby se více poznaly.

Odpoledne si třídu přebírá vychovatelka. Ta s nimi chodí ven- hrají hry v terénu a sportují.

Program měli vychovatelé velmi pěkně připravený. Škoda, že pobyt vozíčkáře na kurzu nezačal někdo řešit dříve. Vychovatelka byla tou skutečností zaskočena, moc by chtěla vyhovět, ale bylo to zkrátka moc hrr a narychlo :-(

Večer byla diskotéka. Majda samozřejmě děsně potřebovala jít a hned mi vyhrozila, že jestli tam půjdu s ní, že jsem TRAPNÁ!! a ať se opovážím... Takže fotku z disco nemám - poněvadž TRAPNÁ tedy rozhodně NEJSEM :-))
Šmírovala jsem jen otevřeným oknem, ale bylo to v pohodě- tma, ohlušující hudba, Madlena rejdila mezi davem a celé 2hodiny nepotřebovala upravit, na WC, nebolela ji záda... inu hudba je lék ;-)
Jedna slečna nedorazila, tak se na pokoji u holek ze třídy uvolnila postel a Majda si domluvila, že půjde spát k nim. Holky se mě nenápadně ptaly: "A v kolik Majda chodí spát?" Ujistila jsem je, že do půlnoci s nimi kecat vydrží ;-)
Seděla jsem v klubovně u baru, debatovala s účama, pak s nimi i hrála šipky- ale hlavně jsem pořád sledovala mobil, jestli Majda nebude volat, že chce zpátky, nebo že něco potřebuje.

SMS konverzace začala ve 23:56. Zprávy jsem si uložila- aby čtenáři blogu měli i "literaturu faktu" :-) /přepis/

Majda- 23:56:
HOLKY UZ SPI.NEMUZU USNOUT.

Já:0:03:
CHTELAS TAM,MAS TO.TAK VYDRZ :-) ZAVRI OCI A PAMATUJ,ZE KDO CHCE SPAT,SPI.STEHOVANI PRIPADA V UVAHU POUZE V OHROZENI ZIVOTA.MAS HO OHROZENY?

Majda:
KDYZ MI SEM NEKDO POTICHU PRIJDE NEKDO POSUNOUT HLAVU,TAK NE :-))

Tak jsem ji tam došla přerovnat tělo a polštářky a vrátila se ještě do společnosti :-)
Během té hodiny jsme si s p. uč. vyříkaly vše potřebné. Achjo. Celý den Majdu samozřejmě všichni pozorovali. Večer už p. učitelky samy začaly navrhovat, co by se dalo ještě udělat, aby si Majda užila i tu neděli.
K mému zděšení jsem totiž zjistila, že většina lidí má dojem, že to "integrace" znamená jako zapojit Majdu do všeho- takže chápu, že šílely při představě, jak vyškrtávají z programu vybíjenou, fotbálek, bojovku v lese ...jen proto, že Majda nemůže. Jenže ono to tak není!! Majdě stačí třeba sport jen pozorovat, zkrátka být někde nablízku, ne mimo dění. Povídat si s dětmi, sdílet s nimi to, co se komu kde povedlo, přihodilo... Nehledě na to, že má asistenta, aby se jí věnoval a třeba s ní i zůstal na pokoji, když je unavená.
Myslím, že všichni zírali, jak se vždycky přiřítila z nějaké činnosti a o všem nám horlivě vypravovala. Byla nadšená i z toho, že může spát u holek na pokoji.

Seděla jsem tam u frankovky, přemýšlela o tom všem, co se za den událo, o čem jsme si povídali s p.uč. a říkala jsem si, že jestli se někdo umí ze života opravdu radovat, pak je to právě Majda.

Byl to velice vydařený den.