Nebrat si nic osobně!

... tak jsem se začetla do toltéckým moudrostí a jednu ukázku si prostě neodpustím:
(více v knize Čtyři dohody od Miguela Ruize)

Nic z toho, co jiní lidé dělají, nedělají kvůli nám, ale kvůli sobě. Kamkoliv jdete, naleznete lidi, kteří vám budou lhát a jak poroste vaše uvědomění, všimnete si, že lžete také sami sobě. Neočekávejte od lidí, že vám budou říkat pravdu, protože oni lžou i sami sobě. Budete-li ostatní vnímat takové, jací jsou, a nebudete vztahovační, nic z toho, co řeknou nebo udělají, vás nezraní. I kdyby vám lhali, nic se neděje. Lžou, protože se bojí, abyste nezjistili, že jsou nedokonalí.

Nebrat si nic osobně - souvisí s první dohodou, viděno ze strany „napadeného“. Někdo mi řekl že jsem úplně blbej. Mám několik možností, jak s tím naložit. Buď to přijmu jako dohodu, nebo si uvědomím, že je to jen cizí hledisko a vychází z čistě subjektivního pohledu někoho jiného a tudíž to vůbec nemusí být pravda (je to jen „sen“ někoho jiného). Je třeba si uvědomit, že ten, kdo nám tohle řekl, k tomu má důvod a ten je pravděpodobně takový, že s ním něco není v pořádku. Má potřebu, aby se někdo jiný cítil stejně špatně nebo hůř než on. Takového člověka můžeme jen politovat, protože v tom, aby byl spokojen sám se sebou mu brání to, že hřeší slovem. Pravděpodobně si i zbytečné věci bere osobně, protože to zkouší na ostatní a předpokládá, že to bude fungovat. Pokud máte příliš velkou osobní důležitost a pocit, že svět se točí jen okolo vás, pak budete mít s touto dohodou problém. Budete zranitelnější, protože pokud Vám někdo řekne něco o Vás, budete to brát jako příliš důležité a vážné. Osobní důležitost nám v ničem nepomůže, je to základ ješitnosti a lidé s ní se pravděpodobně nebudou pouštět do vyššího učení, protože věří, že se sebou jsou a budou spokojeni.